Spací pytle

Spánek je přirozený a přitom nejúčinnější regenerační prostředek pro lidský organismus. Aby byl kvalitní, nesmí tělo bojovat se zimou, ale ani se přehřívat. V horku můžeme odkládat oblečení a rozepínat spacák. Před zimou nás ale ochrání jen opravdu dokonalá izolační vrstva, a tu každý spacák nemá.

TEPLOTNÍ URČENÍ

Spacák vybíráme v první řadě podle teplotního určení. Teplotní údaje, které bývají na spacáku vyznačeny, vypovídají o jeho izolačních vlastnostech. Podle staršího značení se uváděly tři údaje (horní extrémní teplota nebo také horní hranice tepelného komfortu, dále dolní hranice tepelného komfortu a extrémní teplota), evropská norma nyní rozlišuje čtyři teploty (horní extrém, komfortní teplota, limitní teplota a extrém).

Horní extrémní teplota je asi nejméně zajímavá a říká, při jaké teplotě nám v zapnutém spacáku začne být nepříjemné teplo. Problém s nadbytkem tepla se u většiny spacáků dá vyřešit rozepnutím zipu.

Hranice tepelného komfortu je naopak hodnota nejzajímavější, neboť vypovídá o tom, do jakých nejnižších teplot je vlastně spacák použitelný. Podle nové evropské normy z roku 2002 by pro hranici tepelného komfortu měly být uváděny údaje dva – komfortní teplota Tcomf (pro standardní ženu 60 kg) a limitní teplota Tlim (pro standardního muže 70 kg). Dříve se udávaly jen údaje horní extrém, komfort (ten zhruba odpovídal limitní teplotě) a extrémní teplota. Klesne-li teplota pod hranici tepelného komfortu, rozhodně se moc dobře nevyspíme. Teplota označovaná jako extrém je spíše spekulace o tom, do jaké zimy bychom ve spacáku přežili bez omrzlin nebo přežili vůbec. Většího orientačního významu nemá a také málokdo si kupuje spacák za tím účelem, aby v něm pouze přežíval.

Norma rozlišuje čtyři různé teploty:
 
T_max - horní extrémní teplota -
muž, teplota pokožky 35 °C. Při vyšší teplotě je již nepříjemné horko.

T_comf - horní hranice tepelného komfortu -
žena, teplota pokožky 32,8 °C. Při nižší teplotě již nastává pocit chladu.

T_lim - dolní hranice tepelného komfortu -
muž, teplota kůže 32,9 °C. Při nižší teplotě již nastává pocit chladu.

T_ext - dolní extrémní teplota -
žena, oblečena jako při pobytu venku (péřová bunda, oteplováky), teplota pokožky 29 °C. Při nižší teplotě nastává nebezpečí podchlazení organismu.



Udávané teploty teplotního určení prezentují určité hodnoty tepelné izolace. Jsou objektivně měřitelné a jednou snad bude i u nás měření sjednoceno. Bohužel, teplotu pro uživatele mohou definovat pouze orientačně. Stejný spacák bude totiž v závislosti na hmotnosti, výšce, věku a pohlaví pro různé uživatele použitelný do různých teplot. Navíc je vnímání chladu a míra otužilosti věcí zvyku, psychiky a momentální dispozice (únava, zdravotní stav, hlad, …). Roli hrají i vlivy nadmořské výšky, vlhkosti vzduchu, proudění vzduchu (!) a také to, jak je spacák starý a kolikátý den je v akci. Přesto by však po změření parametrů tepelné izolace stejným způsobem bylo možno vzít všechny spacáky světa a seřadit je do řady – od nejteplejšího po nejstudenější. Zjednodušené, ale pro spotřebitele srozumitelné je dělení spacáků do kategorií na letní, třísezonní a zimní.

PŘECHODOVÉ OBDOBÍ ZNAČENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU SPACÍCH PYTLŮ

Evropská norma EN 13537, která od roku 2002 platí pro země Evropské unie, zavedla nové standardy pro teplotní značení spacích pytlů. Po určitou dobu bude značení teplotního určení spacích pytlů na pultech obchodů jak podle starého systému, tak podle současné evropské normy. Při přechodu na značení teplotního určení podle evropské normy mohou vznikat nejasnosti, protože vedle sebe budou existovat dvě různá značení.
Pro představu jsme připravili srovnávací tabulku, která ukazuje, jak je teplotní určení nastaveno a jak se bude měnit. Uvádíme porovnání různých hodnot teplotního určení podle různých zdrojů. Nejvíce se skutečnému použití uvedených spacáků blíží odzkoušená reálná hodnota, která odpovídá teplotnímu určení pro zkušené a znalé turisty. Teplotní určení podle evropské normy je na dvou posledních řádcích. Každý jednotlivec má ovšem navíc individuální tělesné parametry, které ještě posunují vypočtené hodnoty. Zjednodušeně řečeno, silnější, vyšší a mladší jedinec bude moci v pohodě spát ve spacáku i v chladnějším období, než udává teplotní určení na obalu, zatímco starší, hubenější a menší si budou muset nějaký ten stupínek teploty naopak odečíst.

Porovnání teplotního určení spacích pytlů se syntetickou náplní

Přibližná hmotnost spacího pytle (kg)                                        1,3 / 1,5     1,5 / 1,8       1,8 / 2,1
gramáž náplně (g/m2)                                                                   200            300              400
Průměrná hodnota dřívějšího značení v ČR (komfort)            -1                -5                 -12
Reálná teplota pro kvalitní náplně (zkušený uživatel)              0 / +2         -5 / 0            -10 / -5
Reálná hodnota pro běžné náplně (zkušený uživatel)             +5 / +8       0 / +5          -5 / 0
Tlim podle evropské normy (standardní muž)                          +5 / +12     0 / +7          -5 / +2
Tcomf podle evropské normy (standardní žen                         +9 / +15     +4 / +11      0 / +7

Efektivní teplota - Wind Chill faktor

Když se klepeme zimou a nadáváme na spacák, často zapomínáme, že působící chlad není jen hodnota na stupnici teploměru, ale výsledek působení zimy a větru dohromady. Působením větru se teplota snižuje (efekt se nazývá Wind Chill, česky větromrazový index nebo efektivní teplota).
Způsob výpočtu efektivní teploty byl po roce 2000 upraven, dříve byla uvažována rychlost větru ve výši 10 m nad zemí, v současné době se bere realističtější hodnota z výšky 1 m (efekt je nižší až o třetinu oproti dřívějšku). V některých severských oblastech je efektivní teplota přímo součástí meteorologických předpovědí.

TVAR SPACÁKU

Dekový, přikrývkový – spacák vhodný pro méně náročné akce, pohodlný, rozepnutím se změní na deku.
Mumiový – tvar optimalizuje velikost vyhřívaného prostoru a hmotnost spacáku, zatažením tkanice je dokonale chráněna hlava.
Oválné, rozšířené a anatomické mumie – oválné a rozšířené mumie jsou ideální pro jedince silných postav a pro ty, kteří nemají rádi těsné prostory, anatomická mumie naopak tvarem co nejvíce kopíruje lidské tělo, aby bylo dosaženo nejmenší hmotnosti spacáku a nejlepších tepelně-izolačních vlastností i za cenu menšího pohodlí. Pro anatomické mumie se někdy používá i označení „sarkofág“.



Se zipem, nebo bez?
Spacáky bez zipu se už příliš nevyrábějí. Díky zipu je možno spacák lépe odvětrávat a urychlovat jeho vysoušení přes den. Pohodlněji se leze dovnitř i ven. Praktický je zip rozepínací z obou konců, který musí být dostatečně překryt izolující légou, jinak do spacáku propouští zimu. Nesmí se „zakusovat“ do okolní tkaniny. Některé typy spacáků umožňují sepnutí dvou spacáků (v provedení levý „L“ a pravý „R“) do jednoho velkého.

VELIKOST SPACÁKU

Správná velikost spacího pytle vzhledem k postavě uživatele je důležitější, než by se zdálo. Malé tělo jen obtížně vyhřívá příliš velký spacák, a navíc nosíme zbytečnou zátěž (nejčastěji tak trpí děti se spacáky po rodičích). Naopak malý a těsný spacák je nepohodlný a stlačená izolační vrstva studí.

IZOLAČNÍ NÁPLNĚ

Syntetická vlákna jsou nenáročná na údržbu, odolná proti plísním a vhodná i do vlhkého prostředí. Lépe snáší nešetrné zacházení, časté praní a jsou vhodná i pro alergiky. Rozlišujeme různé druhy vláken, ale v posledních letech dochází k postupnému prolínání kategorií, neboť se často používá směs mikrovláken, dutých vláken a vláken ve tvaru spirálek. Pro nás, uživatele, je důležité, že takovéto směsi vláken lépe udrží velký objem vzduchu a jsou odolnější proti slehávání. Mezi umělými vlákny jsou velké kvalitativní rozdíly a jen ta nejlepší snesou srovnání s peřím. Spacáky s méně kvalitními vlákny jsou však velmi levné a pro běžné letní podmínky zcela dostačující a praktické. Specialitou je použití hedvábí jako izolačního materiálu ve formě rouna z hedvábných vláken.

Peří je i v současnosti stále špičkový izolant, v konkurenci nejlepších syntetických náplní však ztratilo svoji výlučnost. Oproti spacáku z umělých vláken je při srovnatelných izolačních vlastnostech „péřák“ lehčí a sbalitelnější. Nevýhodou peří oproti syntetice je složitější údržba, absorpce vlhkosti (a tedy zhoršení izolace), pomalé schnutí, komplikovanější výroba spacáku, a tím i jeho vyšší cena. Z uvedeného vyplývá, že peří (zejména prachové) se hodí nejlépe do zimních expedičních spacáků, do velkých mrazů (a tedy suchého prostředí) a pro ty, kteří požadují špičkové vlastnosti spacáku a jsou srozuměni s vyšší cenou.

Nejčastěji se používá peří husí, za nejlepší je považováno peří mořských ptáků (kajčí). K popisu péřové náplně se používá poměr prachového peří a malých pírek (90:10, 80:20 apod.). Samotné prachové peří by bylo z hlediska izolace nejlepší, ale po čase by se rychle slehávalo. Důležitým údajem je tzv. „plnivost“. Vyjadřuje pružnost a rozpínavost peří, tedy schopnost zaujmout maximální objem. Udává se objemově hodnotou, kolik kubických palců (cuin) zaujme jedna unce (28,35 g) peří za přesně daných podmínek. Špičkové čisté prachové peří dosahuje hodnoty 950 až 1000 cuin, nejlepší používané směsi ve spacácích přes 800 cuin. Hodnota pro kvalitní spacák by měla dosahovat minimálně 600 cuin. V posledních letech používají někteří výrobci peří s teflonovou úpravou, která zvyšuje jeho odolnost proti navlhání.

KONSTRUKCE STĚNY SPACÁKU


Způsob šití spacáku se odvíjí především od druhu a množství použité izolační náplně a je vedeno snahou o dosažení co největší výšky (mocnosti, tloušťky, zdvihu, loftu) izolující stěny s vyloučením „studených švů“. Studené švy vzniknou jednoduchým prošitím tkanin i náplně („skrz naskrz“). Najít bychom je měli jen na nejlevnějších letních spacácích, nejčastěji dekových. Studený šev výrazně prosvítá proti světlu a dá se snadno rozpoznat i po hmatu (prsty z obou stran spacáku se „sejdou“ v místě prošití. „Teplé švy“ mají všechny dobré spacáky a zajistí je různé sendvičové či šindelové konstrukce (u syntetických náplní) a komorové šití (u peří). Komory současně eliminují sesypávání peří do „koutů“. U nejlehčích letních spacáků převažují syntetické materiály – vrstvy vláken totiž drží dobře tvar, jsou přiměřeně soudržné a tyto mechanické vlastnosti umožňují spacák maximálně zjednodušit a odlehčit. Naopak i u těch nejlehčích péřových spacáků musí být komorová konstrukce pro peří, které nemá vlastní tvar, a tím je spacák složitější a výrobně náročnější.

TKANINY

Tkaniny používané na spací pytle jsou výsledkem kompromisu mezi pevností, hmotností, vodoodolností a prodyšností. Dnes se používají v drtivé míře tkaniny syntetické, jen u spacáků do nenáročných akcí se jako vnitřní tkanina někdy používá bavlna (nebo její směsi s polyesterem), protože je pro mnoho lidí nejpříjemnější. Do tvrdších podmínek se bavlna nehodí – oproti syntetice je těžší, rychle se špiní, přijímá vlhkost a dlouho schne. Ukazuje se, že vhodně vyladěné husté tkaniny zpomalují výměnu vzduchu ve spacáku, a tak výrazně zlepšují jeho izolační vlastnosti. Poznáme je podle „balonového efektu“ při balení – rolování spacáku od hlavy k nohám, kdy by mělo dojít k nadouvání nesrolovaného zbytku spacáku. Pokud k nadouvání nedojde (spacák leží „jako mrcha“), pak se výrobek hodí jen do nenáročných podmínek. Když se naopak nafoukne jako balon a je potřeba velká síla na dokončení rolování, pak je materiál velmi odolný proti pronikání vzduchu, a bude tak mnohem lépe chránit vnitřní zahřátý prostor. Odolnost proti pronikání vzduchu však s sebou nese problém s prodyšností vlhkosti. Správnou „kontrolovanou prodyšnost“ mají jen kvalitní, a tedy bohužel drahé materiály, které však zajišťují i dobrou ochranu náplně před mokrem, a proto se investice do nich určitě vyplatí.
Novinkou posledních let jsou zcela nepromokavé spacáky. Inovativním řešením je provedení svrchního materiálu s lepenými švy, což zajišťuje úplnou nepromokavost spacáku. O prodyšnost se pak starají nové lehké nepropro materiály určené přímo pro použití na spacích pytlích.

OBAL SPACÁKU

Chrání spacák před špínou, poškozením a mokrem. Nepromokavý obal je někdy potřebný (vodáci, transport vně batohu…), ale pak je nutno počítat s možností zapaření. Praktický je větší obal se dvěma stahovačkami nebo s kompresními popruhy. Spacáku lépe svědčí pěchování než stále stejné rolování.
Do batohu bývá někdy nejlepší pěchovat spacák bez obalu. Obal slouží pouze pro transport, při skladování doma je nutné, aby byl spacák co nejméně stlačený. Pouze tak si zachová své izolační schopnosti po dlouhou dobu.



JAK SE NA NOC OBLÉCI?

V létě je pohoda, ale za chladných podmínek hraje velkou roli i správné oblečení. Po náročném dni je vhodné vyměnit prádlo za suché a zbavit se všeho, co ztěžuje krevní oběh. Je vhodné mít jednu až dvě vrstvy oblečení – spodní termoprádlo a flísovou vrstvu. S klesající teplotou jde elegance stranou a rádi na sebe navlečeme vše, co máme. Pozor však na to, aby byl spacák dostatečně prostorný. Pokud další vrstvy oblečení stlačují izolační vrstvu, tepelné vlastnosti nezlepšíme. Častým problémem jsou studené nohy. Tady pomůžou silné a volné ponožky. Pozor na moderní trekové ponožky, které nohu pružně obepínají, což je vhodné v botách, ale nikoliv na spaní. Jestliže z nějakého důvodu chybí kvalitní karimatka, je vhodný nouzový ledvinový pás, chránící ledviny před nachlazením. V náročnějších podmínkách odvádí velké množství tepla hlava, a proto může čepice výrazně zlepšit teplený komfort. Ale i při mírných teplotách dávají mnozí přednost čepici a stažení límce kolem ramen před přílišným stahováním kukly spacáku. Může se totiž stát, že se v noci otočíme ústy od otvoru ve stažené kukle, vydechovaný vlhký vzduch kondenzuje v izolační náplni a zhoršuje izolační vlastnosti celého spacího pytle.
Jednou z diskutovaných variant strategie boje proti chladu je odpařovací bariéra. Do spacího pytle se vloží neprodyšná vložka, takže veškerá vyprodukovaná vlhkost zůstává uvnitř a následně se vzhledem k omezení ztrát tepla prouděním zlepší výsledná tepelná izolace. Zastánci odpařovací bariéry si její funkčnost pochvalují. Ovšem něco za něco. Komfortní použití odpařovací bariéry je omezeno na menší rozpětí okolních teplot než u klasického spacáku. Při jejich nedodržení se ráno ze spacáku soukáte zavlhlí a při vysoké vlhkosti ve spacáku se na příjemné poležení také příliš netěšte. Je ovšem pravda, že při dlouhodobých náročných akcích je zcela zásadní výhodou suchý spacák. Za normálních okolností při dlouhodobém používání bez možnosti usušení totiž každý (a zvláště péřový) spacák neodvratně zvlhne a ztrácí své izolační schopnosti.

Více informací o správném výběru spacích pytlů, včetně podrobných testů vybraných modelů spacích pytlů naleznete na stránkách www.svetoutdo­oru.cz.
© Svět outdooru 2008, www.svetoutdo­oru.cz, všechna práva vyhrazena. Tyto informace poskytnuté pro www.mysport.cz nesmí být dále šířeny bez písemného souhlasu autora.